Dobrý den pane Veselý, na delší dobu jsem se odmlčela, bylo to velice náročné období a máte pravdu musím být připravena na všechno a už jsem si to i uvědomila, že přijde ta nejhorší varianta, byť jsem dlouho v hloubi duše doufala v něco co není možné. Je to velice bolestivé zjištění, že srdíčko si stále něco namlouvalo a když se dozvíte tvrdou realitu, tak vás to hodně srazí k zemi, když dostanete na zásadní otázku tvrdou a ne pro vás příznivou odpověď, která vás okamžitě hodí do reality, tak to jste hned v šoku a pak si rychle uvědomíte, že už i snaha v minulosti vlastně nebyla k ničemu. Bohužel jsem si to uvědomila a zjistila až nyní, vím to měsíc a tak jsem si řekla, že si budu muset svého drahého a stále milovaného manžela užívat dokud to půjde, udělám vše proto, aby naše poslední dny, možná měsíce byly krásné a budu se snažit si užívat, každý den, hodinu i minutu, kdy budeme ještě spolu. Jste velice hodný pane Veselý, že mi držíte palce, aby se mi vše povedlo podle mých představ, ale nejedná se jenom o mě ......., i když to nedopadne, tak jak bych si přála, tak si aspoň moc přeju, aby můj manžel měj klidný a spokojený další život, jak jen to bude možné.................Cítím stále oboustrannou snahu o sblížení, je to těžké pro nás oba, ale zároveň mám strach po té manželově odpovědi, že už dávno ví, jak to dopadne akorát neví kdy se k tomu kroku odhodlat. Zároveň jsem si uvědomila, že manžel se mi vzdaloval jíž před pěti lety, ale on si to tenkrát asi neuvědomoval, bohužel člověk začal bilancovat o probírat si co se stalo špatně, vybavují se mi situace, kdy jsem měla více větřit, že se děje něco co bude ohrožovat naše manželství, ale nechtěla jsem vědět pravdu, bála jsem se toho zjištění. Je mnoho dalších věcí co jsem zjistila a zároveň jsem si uvědomila, kde se stala chyba. Vy jako psycholog se mnou jistě budete souhlasit